Historie Lyžování

Tradice harrachovského lyžování se začíná psát již brzy poté, co první lyže do Čech přivezl hrabě Harrach. Po vzoru jiných zemí, zejména severských, se začínají pořádat také první lyžařské závody. Přesné datum prvního závodu neznáme, víme však, že 13.2.1905 vede přes Harrachov trať prvního distančního závodu na 50 km v rámci Mistrovství zemí koruny České, 18.2. 1906 se u hotelu Krakonoš startují štafetové závody, údajně první ve střední Evropě. V roce 1908 je založen německý Spolek zimních sportů Harrachov – Nový Svět, v roce 1910 již v Harrachově existuje český klub, který na počátku sezony 1910-11 na důkaz díků k významu práce průkopníka lyžování Jana Buchara přijímá název Lyžařský a turistický Bucharův klub ( LTBK ).

Začínají vyrůstat také první skokanské můstky. V roce 1920 byl postaven na úpatí Čerťáku první můstek s umělým nájezdem v Čechách, v roce 1922 vybudoval též LTBK svůj můstek na Ptačinci.

Prvním velkým mezníkem v historii harrachovského lyžování byly závody, pořádané na počest VII. lyžařského kongresu v roce 1923. Těchto závodů se zúčastnili tehdejší nejlepší lyžaři, celkem z 11 zemí Evropy i USA. Na startu závodu na 50 km se sešlo 64 borců, závod ve skoku sledovalo více jak 20 tisíc diváků. Tyto závody zahájily dlouholetou tradici závodu O pohár kongresového můstku.

Dalším významným obdobím v historii lyžování v Harrachově je tradice Mezinárodních lyžařských závodů, kterých se od roku 1954 uskutečnilo celkem 17 ročníků. Na startu se vždy sešli vynikající závodníci z celé Evropy, především ze Skandinávie, kterým zdatně konkurovali také naši lyžaři, tehdejší reprezentace Československa byla téměř výhradně tvořena závodníky z Harrachova. V roce 1956 byl dán do provozu první můstek s umělou hmotou v republice.
Po krátké pauze a dobudování skokanského a běžeckého areálu včetně můstků K-120 a můstku pro lety na lyžích začíná v roce 1980 nová, nejslavnější éra harrachovského lyžování.

Harrachov se stal pravidelným pořadatelem Světových pohárů, kterých se zde uskutečnilo již 16. V roce 1993 zde proběhlo Mistrovství světa juniorů v klasickém lyžování. Vrcholem harrachovského lyžařského dění jsou bezesporu lety na lyžích. Na harrachovském Mamutu, který je jedním z pěti na celém světě se létalo již sedmkrát, z toho dvakrát, v roce 1983 a 1992 o titul Mistra světa. Dvakrát padl v Harrachově světový rekord (v roce 1980 A.Kogler 176metrů a v roce 1983 P.Ploc 181 metrů). V roce 1996 A. Goldberger poprvé v historii v oficielním závodě letem 204 metrů překonal magickou dvoustovku. VÍCE SE DOZVÍTE V ČLÁNCÍCH

Slavná lyžařská historie Harrachova není pouze v pořádání závodů, ale též v úspěších harrachovských závodníků a funkcionářů. Celkem 19 harrachováků se zúčastnilo Mistrovství světa nebo Olympijských her, odkud přivezli 11 medailí. V současnosti je Harrachov bezesporu nejvýznamnějším střediskem klasického lyžování v České republice.
Základem úspěchů je výchova téměř stovky mladých lyžařů, kteří v žákovských a dorosteneckých kategoriích posbírají na mistrovství republiky většinu medailí. Také počtem sportovišť, jaké jsou v Harrachově se nemůže pochlubit žádné jiné středisko. Celkem zde stojí 7 můstků od K-16 pro nejmenší až po K-185 pro lety na lyžích. K dispozici jsou homologované běžecké tratě od délky 3,3 až po 15 km.

Historie mamutího můstku v Harrachově

Plán na jeho výstavbu se datuje do sedmdesátých let, kdy komise FIS při MS klasických lyžařských disciplín v roce 1970 ve Vysokých Tatrách rozhodla o výstavbě 6. a také posledního mamutího můstku na světě a to v některé socialistické zemi. V roce 1974 však padlo definitivní rozhodnutí vystavět 2 velké můstky K 125(HS 142) a K 185 (HS 205) v Harrachově.

Výstavba posledního, šestého mamutího můstku na světě začala v Harrachově v roce 1977. Můstek projektoval švýcarský odborník H.H.Gasser. Na projektu se podílel i domácí stavitel můstků Miloslav Bělonožník. Můstek prošel první zkouškou v roce 1980 a prvním Mistrovství světa v roce 1983. Ukázalo se, že díky vývoji materiálu již navržený profil nevyhovuje a došlo k prvním úpravám. V roce 1996 byly instalovány protivětrné sítě. Ty výrazně omezily vliv větru a přispěly tak ke zvýšení bezpečnosti letů. K zásadní změně profilu dochází v roce 2000 dle projektu Josefa Slavíka. Odrazová hrana byla posunuta dozadu, výrazně byl zvýšen buben můstku a zmírněn sklon dopadu i přechodový oblouk. V současnosti má harrachovský mamutí můstek velice moderní profil s příznivou, nízkou letovou křivkou. Ve spojení s vyzkoušenými a funkčními protivětrnými barierami je tak mamutí můstek V Harrachově jedním z nejbezpečnějších.

V rámci modernizace infrastruktury byla postavena nová sedačková lanovka, instalována fréza nájezdové stopy a nejnověji i chlazení nájezdu. Jsou připraveny i další investice do zbudování umělého osvětlení celého areálu, ohřívárny závodníků a výhledově i budova včetně šaten a tribun na dojezdu můstku.

Mamutí můstek v Harrachově je doplněn ještě sedmi dalšími skokanskými můstky od nejmenšího K10 přes K18, K26, K40, K70, K90 až po velký můstek K125. Společně s mamutím můstkem K185 patří Harrachov k nejkomplexnějším skokanským střediskům na světě.